Neviditelné rány: Krize duševního zdraví na Ukrajině očima tamních expertů

© Jiří Pasz, Erik Siegl, Jiří Horáček, 2025

photos © Jiří Pasz, 2025

ISBN 978-80-11-06623-9 (brožováno)

ISBN 978-80-11-06624-6 (pdf)

ISBN 978-80-11-06625-3 (ePub) 

Obsah

Předmluva

Poznámka a poděkování autorů

Úvod

Rutina běžného života

Ukrajina ve třetím roce války: vyčerpání, bezmoc i pozitivní adaptace

Válka jako katalyzátor pro revoluci v péči

Vybrané populační skupiny a jejich potřeby

Psychologové, psychiatři, terapeuti a pomáhající profese

Hlavní potřeby

Děti a dospívající

Hlavní potřeby

Vojáci a váleční veteráni

Hlavní potřeby

Mozaika řešení – příklady projektů a iniciativ

Seznam rozhovorů

Autoři

Metodologie

Odkazy na zdroje

Poděkování

Impresum

V dubnu 2023 jsem se zúčastnil české vládní mise na Ukrajině, kde jsme navštívili

řadu zdravotnických zařízení. Cílem bylo zjistit, jaká je situace v oblasti psychiatrie

a duševního zdraví a identifikovat potřebnou pomoc, kterou může ČR nabídnout.

Z pohledu psychiatrie, tedy mého oboru, je zásadní pomoci Ukrajině s léčbou

následků traumatu jak u vojáků, tak u civilistů. Válečná traumata často přerůstají

do tzv. posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Jedná se o jednu z nejtěžších

psychických poruch, která má tendenci ovlivnit celý zbytek života člověka. Bez

léčby sama většinou neodezní a její příznaky nemají tendenci zmírňovat se v čase.

Následky traumatu se navíc přenášejí i generačně a negativně ovlivňují životy

potomků traumatizovaných osob.

Na Ukrajině jsem měl možnost hovořit s řadou psychiatrů a psychoterapeutů, kteří se léčbě následků traumatu věnují. Díky válce jsou dnes ukrajinští kolegové v oblasti léčby následků traumatu a PTSD nesmírně zkušení a z jejich poznatků bude náš obor čerpat jistě po několik dekád. Zajímavé bylo také setkat se s frontovými zdravotníky, kteří zajišťují převozy zraněných ze zákopů. Nesou obrovské psychické břímě. A bohužel, stejně tak všichni lidé vystavení důsledkům války.

Pro mne, jako obyvatele velmi poklidné středoevropské kotliny, byl přímý kontakt s válečným děsem jednou ze zásadních životních zkušeností. Probíhající válka je zcela mimo rámec toho, co většina z nás v minulosti prožila. Na člověka s plnou naléhavostí dolehne otázka: co si s tím mám vlastně počít? Mým prvotním impulsem byla představa všechno doma nechat a jít se zapojit přímo do válečného konfliktu. Tato válka je z pohledu viny a spravedlivosti tak jednoznačná, že poskytuje přímočarý obraz toho, co je správné a co je nesprávné. Válkou se život jakoby zjednodušuje a relativizuje vše ostatní. To má do jisté míry úlevný psychologický dopad, ale samozřejmě to přináší i zásadní negativa, protože člověk může opustit to, o co dříve mnoho let usiloval.

Když jsem si tento princip naplno uvědomil, rozhodl jsem se pomoci prostě tím, co

umím a dělám v rámci své profesní orientace. Navázal jsem spolupráci s ukrajinskými

kolegy v zavádění inovativních postupů léčby PTSD. Společně s odborníky z kliniky

pro válečné veterány v Lisové Poljaně jsme připravili protokol inovativní léčby PTSD

pomocí strukturované psychoterapie potencované látkou ketamin. Ta, podobně jako

jiná psychedelika, umožňuje novým způsobem nahlédnout psychologický problém,

v tomto případě prožitek traumatu.

Intenzivní psychologické trauma má bohužel tendenci být v psychice odděleno od kontroly mysli, což je vlastní podstata PTSD. Psychedelika tento problém překonávají a pomáhají zasadit negativní zkušenost do širšího zkušenostního rámce. To je jedním z důvodů, proč jsou u PTSD tak nadějnou formou léčby. Naše spolupráce je dnes velmi intenzivní, navzájem se navštěvujeme a organizujeme přímo na místě praktická

školení k tomuto léčebnému přístupu. Na druhé straně zase čerpáme nenahraditelné zkušenosti, které v těžkých podmínkách války získali kolegové z Ukrajiny. Zavádění psychedeliky-asistované psychoterapie je jednou z vícero možností, jak Ukrajině

pomáhat zvládnout krizi duševního zdraví.

Naše pomoc přispívá k naději, že naše životy v tomto komplikovaném a bolestném světě vlastně mají nějaký smysl. A prožitek smyslu je jedním z hlavních pilířů odolnosti člověka v nepříznivých obdobích. Uvítal jsem proto, když se na mě Jiří Pasz obrátil s žádostí, abych podpořil tuto studii. Domnívám se, že povaha a rozsah problémů, kterým ukrajinská společnost v oblasti duševního zdraví čelí, je v mnohém bezprecedentní a zasluhuje si naší maximální podporu. Právě autentické výpovědi a hlasy ukrajinských kolegů a kolegyň, jejichž práce si osobně vysoce cením, pomáhají toto lépe pochopit a nasměrovat naši pozornost tímto směrem.

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA 

Tento report si klade za cíl seznámit čtenáře s problematikou duševního zdraví ve válkou zasažené Ukrajině, která se zdá být stranou pozornosti veřejnosti, politiky i médií. Z více než 90 rozhovorů s psychology, psychiatry, odborníky i dobrovolníky v pomáhajících profesích i s těmi, co jejich pomoc využívají, skládáme obrázek, jež je zásadní pro orientaci a může nasměrovat k relevantním zdrojům či ke konkrétní pomoci. Naším cílem je zprostředkovat situaci slovy samých Ukrajinců a Ukrajinek v kontextu dostupných kvantitativních

dat a odborných studií. Jejich hlas je nepostradatelný, protože dostupné materiály a výzkumy se často soustředí pouze na jednu perspektivu – buď na odborné studie o specifických tématech, jako je PTSD, nebo na kvantitativní průzkumy, které redukují složitou realitu na čísla a statistiky. Během našich návštěv Ukrajiny a snahy porozumět duševnímu zdraví v zemi nám chyběly zdroje, které by kombinovaly jak kvalitativní, tak kvantitativní data. Především jsme postrádali materiály, které by vedle čísel a analytických poznatků přinášely také

lidské příběhy a osobní výpovědi – takové, které nejen ilustrují data, ale pomáhají

pochopit realitu války skrze individuální prožívání.

Jsme si vědomi, že situace v oblasti duševního zdraví je v tak velké zemi jako

Ukrajina velmi složitá, různorodá a dynamicky se vyvíjí. Naše zjištění a závěry odráží

pohled lidí, kteří se angažují v pomoci přímo na Ukrajině, nikoliv mezi uprchlíky za

hranicemi. Rozhovory byly vedeny v letech 2023 a 2024 ve městech Kyjev, Charkov,

Kupjansk, Izjum, Dnipro, Oděsa, Lvov, Ivano-Frankivsk a Černivci, tedy spíše v urbánních centrech. Obecně je situace v oblasti duševního zdraví podstatně krizovější

v (při)frontových oblastech a také v regionech, kde chybí nabídka psychosociální

pomoci. Kde v textu není uveden odkaz na zdroj, jedná se o rozhovor realizovaný

v rámci tohoto výzkumu. Z Ukrajiny se vždy vracíme obohaceni. Děkujeme všem, kteří nám věnovali čas, energii, prostor ke sdílení, radu a často i velkou osobní pomoc. Navzdory složité

válečné realitě jsou tito lidé inspirativními osobními příklady pro své okolí i pro nás. Od

nich se můžeme učit odhodlanosti, odolnosti, profesionalitě, odvaze i naději. Za velkorysost a míru podpory se cítíme zavázáni a vyřčená sdělení, hodnocení a zkušenosti

chceme co nejvěrněji zprostředkovat co nejširšímu publiku, a to s nadějí, že přispěje

k lepšímu pochopení situace a možnostem konkrétní pomoci. Děkujeme také všem

v Česku, kteří přispěli ke vzniku tohoto reportu a které uvádíme na jeho konci.

Mysleme na psychické rány a oběti války, ať už probíhá kdekoliv.

12 333 tolik Ukrajinců v průměru připadá na jednoho psychologa (37 mil/3000)

1,2 mil. počet registrovaných válečných veteránů na Ukrajině v roce 2024

51,4 % procento

aktivních vojáků a válečných veteránů, kteří v průzkumu vyjádřili

potřebu psychologické pomoci (IOM)

21,9 % podíl mladistvých, kteří byli vysídleni v důsledku války a kteří trpí PTSD

(Studie na vzorku 785 osob)

45 100 počet zabitých ukrajinských vojáků dle údajů vlády

50 000 odhad počtu Ukrajinců (vojáků i civilistů) s amputací

3–4 miliony odhad počtu obyvatel Ukrajiny, kteří budou potřebovat psychologické a psychiatrické intervence, včetně farmak a hospitalizace